Když housle hovoří

8. dubna 2008 v 21:28 | Marie
Když housle hovoří.
Vypadalo to, že stále chodím v nekonečném kruhu,
že vystoupit z něj nemohu
ale když do srdce vložíš duhu
stále mluvíš tichou řečí k Bohu
a důkaz na to, dát ti nemohu
jen Ty sám hledej Boha ve svém srdci
hledej, ptej se po svém průvodci,
ten, který vede každého, kdo na něj věří
máš křídla andělská, načechrej v nich peří
plná vděku, pokory a díků
přistup blíž do země snílků
tam kde jen láska kraluje
člověk člověka, jen pro něj miluje
aby dal svou láskou tu největší poklonu Bohu
v jeho milosti zapsal svou úlohu v řádu, slohu
nevybočit, z cest světelných
ptám se, jen tak tiše: " Bože co je první hřích "?
Nechápu ještě mnoho věcí,
Nelze vést ani dlouhé řeči
Jen tiše vnímat, procítit slova, kterými jen housle umí mluvit
Duše se až štěstím zalyká, ona souzní, housle umí napodobit.
Z kruhu ona vylétla… jako pták bílý
Tak vysoko je za malou chvíli
každý to dokáže,
Jak? Svou vírou, vděkem a nekonečnou pílí.
© Marie Náprstková
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama